Krátke info: som KNIHOVNÍČKA! Absolvovala som nielen gymnázium a Strednú knihovnícku školu ale aj Katedru vedeckých informácií a knihovníctva FF UK v Bratislave. V knihovníctve som od r. 1983 – prešla som v knižnici rôznymi pracovnými pozíciami – pracovala som v obecnej knižnici, v regionálnej knižnici – služby, podujatia pre deti, mládež, dospelých, metodika, bola som správca počítačovej siete a implementovala som KIS… bola som riaditeľkou knižnice (19 rokov), vďaka knihovníctvu som certifikovanou trénerkou pamäti. Som dlhoročnou členkou SS KK, aktívne som pracovala veeeeeľa rokov v SAK. Od r. 2018 som sa stala vedúcou odboru kultúry Prešovského samosprávneho kraja – okrem 8 verejných regionálnych knižníc mám vo svojom zornom uhle aj múzeá, galérie, divadlá osvetové strediská a hvezdárne – spolu 27 kultúrnych organizác. Teším sa zo všetkého dobrého čo môžem urobiť pre knižnice!
Narozen 1952 v Praze. Od roku 1991 do roku 2017 ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem. Vexilolog, autor publikací z oblasti knihovnictví a publikací o státních symbolech, vlajkách a znacích. Při své badatelské činnosti využívá zdigitalizované knihovní fondy a školí všechny, kteří se potřebují naučit vyhledávat v systému Kramerius.
Pravidelně vystupuje od r. 2011 na konferenci Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě v Praze s příspěvkem o rozvoji systému Kramerius, který umožňuje uživatelům využít zdigitalizované knihovní fondy pomocí fulltextového vyhledávání. Letos zavítá do Opavy, aby účastníky konference seznámil s nejnovější situací.
Roman Dub, ředitel městské knihovny Písek od června 2009. Předtím působil v národní asociace vydavatelů novin a časopisů. Absolvent oboru kulturní historie na Jihočeské univerzitě.
Naděžda je součástí NTK Týmu pro informační podporu studia. Poskytuje informační a konzultační služby a provádí analýzy uživatelského chování. Je studentkou doktorského programu na České zemědělské univerzitě a zaměřuje se na ekonomii, ekonometrii a současné trendy v oblasti mezinárodního obchodu.
dr hab. Zdzisław Gębołyś, prof. uczelni z Univerzity Kazimierze Wielkiho v Bydhošti. Člen mnoha profesních a vědeckých sdružení, polských i zahraničních. Držitel stipendia německých nadací (Herder-Institut, Katholischer Akademischer Austauschdienst, Institut für Volkskunde der Deutschen des östlichen Europa Freiburg; Stipendium Staatsarchiv Preußischer Kulturbesitz.). Hlavní vědecké zájmy: knihovnická profese – historie, moderní doba (Polsko; Německo; polsko-německé vztahy), problémy etiky knihovnické profese; bibliografie – metodologie a teorie; organizace a řízení v knihovnách; knihovny národnostních menšin, zejména knihovny polské menšiny v Litvě a knihovny německé menšiny v Polsku (historie a současnost); tisk v Cieszyn a Zaolzie.
Pedagog na Katedře architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze. Zároveň působí jako svobodný architekt ve vlastním architektonickém ateliéru kARek. Věnuje se především problematice veřejného prostoru, multifunkčních veřejných a dopravních staveb. Aktivně se účastní odborných výstav a konferencí, publikoval množství odborných článků z oboru architektura a urbanismus. Je autorem monografií Soudobé architektonické a urbanistické trendy v navrhování intermodálních terminálů veřejné dopravy (ČVUT, 2015) a Architekt Josef Danda (ČVUT, 2007). Jeho dosavadní největší realizací je architektonické řešení projektu rekonstrukce pražského hlavního nádraží.
Alena je vedoucí Oddělení pro specializované akademické služby v Národní technické knihovně. Je odpovědná za rozvoj a poskytování akademické podpory studentům, učitelům a výzkumníkům. Má též na starostí vyhodnocování relevance, kvality a efektivity služeb a interakcí s uživateli.
Jan Kamenický (*1983) absolvoval obor Informační studia a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Následně pracoval v Knihovně města Hradce Králové a od roku 2013 působí jako vedoucí Knihovny Jana Palacha na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Odborně se věnuje architektuře knihoven se zaměřením na vysokoškolské knihovny. V souvislosti s tím absolvoval několik zahraničních stáží. Publikuje v časopise Čtenář.
Je ředitelem Knihovnického institutu Národní knihovny České republiky, jeden z iniciátorů obnovení Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Za jeho předsednictví vzrostla členská základna SKIP postupně o více než 200 členů, byla vydána řada publikací včetně Kodexu etiky českých knihovníků, navázány četné zahraniční kontakty, realizovány stovky vzdělávacích, společenských i propagačních akcí, regionálních, národních i mezinárodních projektů; bohatě se rozrostl spolkový život, oficiálně je oceňována činnost jednotlivců; SKIP se stal respektovaným partnerem decizní i komerční sféry a také mnoha neziskových organizací.
Vít Richter permanentně vyjednává s autorskými ochrannými svazy, vydavateli a producenty, ministerstvy, i knihovnami, věnuje se organizační a řídící činnosti ve SKIP, mimořádná je jeho činnost přednášková a publikační v České republice i zahraničí, věnuje se výzkumné činnosti, spolupracuje na výzkumech čtenářství v České republice.
Je předsedou Ústřední knihovnické rady, která je poradním, iniciativním a koordinačním orgánem ministra kultury ČR pro oblast knihovnických a informačních služeb, knihovnictví a knihoven (dále jen knihovnictví) v České republice.
Vít Richter je nositelem řady ocenění: Cena českých knihovníků, cena Ministerstva kultury za přínos k rozvoji české kultury, nositel čestné medaile Z. V. Tobolky.
Vystudovala Fakultu architektury VUT v Brně a doktorský program na FAST VŠB ‒ TU Ostrava, tématem její doktorské práce bylo využití architektonické soutěže při plánování a přípravě návrhů veřejných prostorů a staveb. Je členkou České komory architektů a proškolenou porotkyní a organizátorkou architektonických soutěží. Souběžně s vlastní architektonickou praxí učí na katedře architektury Fakulty stavební VŠB ‒ TU v Ostravě. Věnuje se odborné i osvětové publikační a vzdělávací činnosti v oboru architektury a urbanismu, zaměřuje se na architekturu 2. poloviny 20. století. Zajímá se o využití metod participativního plánování a principů hry ve výuce, při zprostředkování architektonických témat široké veřejnosti i v projekční praxi. Teoreticky i prakticky se zabývá organizací a hodnocením architektonických soutěží. Na VŠB-TUO je jedním z témat její vědecké práce výtvarné dílo v architektuře univerzitního areálu a koncept univerzitního muzea. V letech 2018-2019 byla na devítiměsíčním vědeckém pobytu na Iowa State University v USA.
V současnosti zaměstnanec Centra vědy, výzkumu vývoje a digitalizace v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě. Předtím pracovala v Národní technické knihovně jako referenční a instruktážní knihovník a vedoucí Týmu pro informační podporu studia. Magisterský titul získala v oboru komparativní literatura na Univerzitě Karlově. Její doktorská práce se zabývá stereotypním ztvárněním představitelů umělé inteligence ve sci-fi literatuře.
Působí jako odborný asistent na Ústavu bohemistiky a knihovnictví SU v Opavě, kde vyučuje zejména informační vědu, informační etiku a filosofii. Přes 15 let se věnuje evoluční ontologii a environmentální etice. Externě vyučuje v Kabinetu informačních studií a knihovnictví FF MU v Brně. Zhruba 10 let pracoval také jako knihovník-katalogizátor (Ústřední knihovna Přírodovědecké fakulty MU v Brně a v Knihovně univerzitního kampusu MU v Brně). Spoluorganizuje literární večery a rád se účastní autorských čtení.
Jiří Trávníček je literární vědec, literární kritik, vysokoškolský pedagog. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Zabývá se moderní českou a středoevropskou literaturou, čtenářskou kulturou a řadou dalších oblastí. Není velkým milovníkem e-knih. Jeho nejnovější knihou je publikace Rodina, škola, knihovna.
V knihovnictví ho známe jako autora řady publikací zabývajících se průzkumem čtenářství.
